Není žádným tajemstvím, že Česko sází především na uhelnou a jadernou elektrickou energii. Jaký ale mají podíl fotovoltaické elektrárny?
I když se před několika lety odehrál v Česku doslova boom, kdy všichni bažili po solární energii, na číslech se to příliš nepodepsalo. Jak to dnes vypadá a jaký má fotovoltaická elektrárna na klíčvlastně potenciál?
Podíl alternativní výroby elektřiny
Miliardové investice, dotace na fotovoltaické elekrárny… Člověk by čekal, že se něco takového výrazně podepíše do statistik výroby elektřiny na našem území. Svou část koláče si sice fotovoltaická energie uzmula, příliš vysoká čísla ale nečekejte. Aktuálně se fotovoltaicky vyráběná energie drží na 2,7 procentech, těsně za bioplynem a ostatními plyny. S přehledem za sebou nechává biomasu (2,4 %), vodní elektřinu (1,8 %) a větrné elektrárny (0,7 %).
Lídři na poli výroby elektrické energie jsou stále jistí. První místo s dominantním náskokem obsadilo uhlí, které si ukouslo téměř polovinu z koláče (47,6 %). Druhé místo pak patří jaderným elektrárnám s podílem 34,6 %. Státní energetická koncepce ale počítá s tím, že podíl alternativní výroby elektrické energie do roku 2040 výrazně poroste. Místo dnešních 13 procent bychom se mohli vyšplhat na 18 až 25 procent výroby.
Kdo má největší potenciál?
Akumulace energie do baterií a její výroba s pomocí fotovoltaických elektráren ale podle odhadů nemá takovou budoucnost. V Česku má údajně největší potenciál větrná energie. Možnosti větrných turbín jsou sice slabší, ale jejich vliv na celkový podíl výroby elektřiny by se rozhodně neměl zanedbávat.
Voda údajně s výrobou elektřiny příliš nepomůže. Ta je totiž potřeba v jiných odvětvích průmyslu. Pokud se navíc budou opakovat sucha jako v posledních letech, nemá cenu na ni příliš sázet. Fotovoltaický potenciál taktéž není příliš vysoký. Pokud se ale podíváte na některou ze solárních map, zjistíte, že především oblasti na jihu Moravy by se rozhodně neměly zatracovat. Některé by totiž mohly ročně vyrobit i více než 1100 kW energie.